Písemná práce z předmětu - Základy rytmu a sémantiky verše - ABO300846
Jiří Wolker – vybrané básně
ze sbírky Host do domu
Vyučující: PhDr. Vladimír Binar
Michaela Kašičková
V PARKU PŘED POLEDNEM (Host do domu; Chlapec)
Po zelených trávnících bílé prvosenky připlouvají, - a ─ U ─ U ─ U U ─ U ─ U ─ U ─ U ─ U
(17) x x │ x x │ x x x │ x x │ x x │ x x │ x x │ x x 1, 3, 5, 8, 10, 12, 14, 16
plachetní lodi vezou modrý den, - b ─ U U ─ U ─ U ─ U ─
(10) x x x │ x x │ x x │ x x │ x 1, 4, 6, 8, 10
u domků z písku děti jej rozdávají – a U ─ U ─ U ─ U U ─ U ─ U
(12) x │ x x │ x x │ x x x │ x x │ x x 2, 4, 7, 9, 11
celému parku, který je městem obklopen – b ─ U U ─ U ─ U U ─ U ─ U ─
(13) x x x │ x x │x x x │ x x │ x x │ x 1, 4, 6, 9, 11, 13
I já jsem ještě dnes dítě. – a U ─ U ─ U U ─ U
(8) x │ x x │ x x x │ x x 2, 4, 7
A mohu všechno mít rád, - b U ─ U ─ U ─ U
(7) x │ x x │ x x │ x x 2, 4, 6
ještě dnes a ještě zítra snad – b ─ U U ─ U ─ U ─ U
(9) x x x │ x x │ x x │ x x 1, 4, 6, 8
kvetoucí modlitbou vykoupím bolesti kamenných domů. – c ─ U U ─ U U ─ U U ─ U U ─ U U ─ U
(17) x x x │ x x x │ x x x │ x x x │ x x x │ x x 1, 4, 7, 10, 13, 16
Ale i modlitba tvrdne jak zrající jablko v haluzích stromů. – c ─ U ─ U U ─ U U ─ U U ─ U U ─ U U ─ U ─ U
(21) x x │ x x x │ x x x │ x x x │ x x x │ x x x │ x x │ x x 1, 3, 6, 9, 12, 15, 18, 20
Pozítří – a ─ U U
(3) x x x 1
to budou už dospělé oči, co lásku v prsou mi rozjitří, - a U ─ U ─ U ─ U ─ U ─ U U ─ U─ U ─U
(19) x │ x x │ x x │ x x │ x x │ x x x │ x x │ x x │ x x 2, 4, 6, 8, 10, 13, 15, 17
Stanu se mužem – b ─ U U ─ U
(5) x x x │ x x 1, 4
a vojákem. – b U ─ U U
(4) x │ x x x 2
Voják modlí se bodákem. – b ─ U ─ U U ─ U U
(8) x x │ x x x │ x x x 1, 3, 6
1. sloka – čtyři veše – rým: abab, střídavý
2. sloka – pět veršů – rým: abbcc, a rytmicky koresponduje s předchozí slokou, bbcc sdružený
3. sloka – pět veršů – rým aabbb, můžeme jej považovat za rým sdružený, přičemž a nebo b by
odkazovaly k předchozí sloše
V první sloce popisuje Wolker příchod jara - možná zrod života - prostřednictvím květů prvosenek,
které na základě vnější podobnosti připomínají oslavné plachty. Zjevují se symboly, které znamenají
hravost.Takové motivy korespondují s explicitním významem druhé sloky, kde autor sám sebe označuje
jako dítě. Kvetoucí modlitba dětí připomíná bílou barvu květů, která symbolizuje čistotu a nevinnosti.
Situace se okamžitě mění. Prostřednictvím zrajícího jablka, jež odkazuje k biblickému stromu poznání,
se uskutečňuje přerod dítěte do světa dospělých.
Ve třetí sloce se objevuje zcela dospělý muž, přičemž upozorňuje na prchlivost mládí a odhaluje svůj
strach z budoucnosti. Svět dospělých je očištěn od dětské naivity a hravosti, přináší poznání a bolestnou
zkušenost. Závěrečná modlitba bodákem ve srovnání s kvetoucí modlitbou nebo modlitbou jablka je
ostře kontrastní a vyjadřuje definitivní ztrátu iluzí.
HÁJ (Host do domu; Chlapec))
Až jednou se ožením, U ─ U ─ U ─ U
(7) x │ x x │ x x │ x x (7) 2 , 4 , 6
budu mít dvanáct synů, ─ U U ─ U ─ U
(7 x x x │ x x │ x x (7) 1, 4, 6
dvanáct synů jako dvanáct břízí. ─ U ─ U ─ U ─ U ─ U
(10) x x │ x x │ x x │ x x │ x x 1, 3, 5, 7, 9
Má žena v nich jako bílá kaplička v zeleném háji zmizí ─ U U ─ U U ─ U ─ U U ─ U U ─ U ─ U
(18) x x x │ x x x │ x x │ x x x │ x x x │ x x │ x x 1 , 4, 7, 9 12, 15, 17
a já budu před ni klekátkem mechem obrostlým. U ─ U U ─ U ─ U U ─ U ─ U ─
(14) x │ x x x │ x x │ x x x │ x x │ x x │ x 2, 5, 7, 10, 12, 14
Vnučky-družičky budou na mě klekat, ─ U ─ U U ─ U ─ U ─ U
(11) x x │ x x x │ x x │ x x │ x x 1, 3, 8, 10
modlit se čistýma očima, ─ U U ─ U U ─ U ─
(9) x x x │ x x x │ x x │ x 1, 4, 7, 9
a až se zšeří, U ─ U ─ U
(6) x │ x x │ x x 2, 4
Pán Bůh bude chodit k nám na večeři. ─ U ─ U ─ U ─ U ─ U ─
(11)
x x │ x x │ x x │ x x │ x x │ x 1,
3, 5, 7, 9, 11
volný verš, náhodný rým – přičemž spolu ale zvukově korespondují některá slova na konci verše (břízí, zmizí;
zšeří, večeři)
Wolker opět představuje báseň bohatou na metafory. Tématem básnického subjektu je rodina, kterou
Wolker přirovnává k březovému háji, v jehož středu stojí žena „jako bílá kaplička“. Motiv bílé kapličky je
znakem čistoty, trpělivosti, nevinnosti.
Je evidentní, že ženu ztotožňuje s Pannou Marií, které obvykle bývá kaplička zasvěcena. Muž jako
„klekátko“ uzavírá kruh rodinný, pojí potomky s předky podobně, jako klekátko pojí poutníka s vírou.
Blízkost Boha je protkána kompletním vyzněním básně a implicitně vyjadřuje věrnost a věčnou rodinnou
soudržnost plnou bezpodmínečné lásky. Lze říci, že cit a Bůh zaujímají v básníkově životě stejně důležité,
dokonce nejdůležitější místo.
Žádné komentáře:
Okomentovat